Někdo hudbou žije, někdo ji prostě jen pasivně přijímá, někdo nesnese určitý žánr a jiným lidem je úplně jedno, co poslouchají.

V posledních letech nás ale obklopuje stále více. Zaznívá z telefonů, sociálních sítí, aplikací, počítačů, televizí a dokonce i v supermarketech. Prakticky se jí nedá bránit. Ať už si to uvědomujeme nebo ne, vliv hudby na člověka existuje. Podepisuje se na naší duševní i fyzické pohodě. Jaký je vliv hudby na psychiku člověka a co všechno ovlivňuje hudba?

Vliv hudby na psychiku člověka

Hudba je nejen forma umění a zábavy, ale využívá se také jako terapie. Možná jste se už setkali s pojmem muzikoterapie. Aktivní terapie spočívá ve hře na hudební nástroj a pasivní terapie využívá poslechu hudby. Poslech hudby se může ukázat jako efektivní při léčbě různých stavů jako je deprese, úzkost, stres nebo dokonce i bolest. Hudba tak může pacientům s depresí zlepšit kvalitu života.

Hudba vyvolává emoce. Její poslech za určitých okolností zlepší náladu, sníží stres. Funguje to i v negativním smyslu. Poslech určité hudby může u některých jedinců vyvolat smutek, úzkostné pocity nebo třeba strach.

Hudbu si můžeme spojit i s chutí na jídlo. Různé hudební žánry mohou ovlivnit naše stravovací návyky – například rocková hudba může zrychlit jídlo, více ho hltáme a spěcháme. Zatímco klasická hudba, pomalé skladby jsou spíše pro delší posezení a povídání u večeře.

Hudba může ovlivnit i srdeční tep, krevní tlak a hladinu stresových hormonů. Rychlé tempo hudby zrychluje dýchání, zatímco pomalé melodie uklidňují. Toho se využívá třeba ve filmech. V nich hudba dotváří atmosféru. Schválně se při sledování filmu soustřeďte na to, jak si režiséři pomáhají v zamilovaných scénách a jak pracují s vypjatými situacemi. Hudba má totiž vliv na hladinu stresových hormonů a dokonce i vnímání bolesti. Rychlé tempo a vysoký rytmus zrychlují dýchání, zatímco pomalé melodie indukují relaxaci.

Vliv hudby na mozek

Ani mozek není vůči hudbě imunní. Když posloucháme hudbu, může na ni reagovat hned několik částí mozku současně.

• Hudba může stimulovat lepší ukládání informací do paměti a také zvýšit koncentraci. Učení nového jazyka s hudební podporou tak může být efektivnější.
• Hudba může stimulovat naši motoriku. Poslech hudby nás dokáže v určitých situacích vysloveně rozhýbat, někdy si ťukáme prstem do stolu, nebo si pohupujeme nohou. Stejně tak je to i při hře na hudební nástroj.
• Limbický systém mozku je spojen s emocemi. Právě on je zodpovědný za to, že určitá hudba v nás vyvolává silné emocionální reakce a vzpomínky.
• Prefrontální kortex mozku je spojen s rozhodováním, plánováním a kreativitou. I tady se hudba může projevit jako iniciátor kreativního myšlení.
• Poslech oblíbené hudby uvolňuje endorfiny a dokáže tím zlepšit náladu.
• Hudba se dá využívat i při rehabilitaci po úrazech mozku nebo při léčbě neurologických onemocnění. Hudba totiž dokáže podporovat neuroplasticitu – schopnost mozku přizpůsobovat se a vytvářet nová spojení.

Celkově lze říci, že hudba je silným nástrojem, který ovlivňuje naši duši i tělo. Je to individuální záležitost, a proto si každý může ve skladbě najít to, co každému nejvíce rezonuje.